MS Excel - úvod do funkcí - blog.zvladnuto.com

Předpokladem pro pochopení znalostí z tohoto článku je nutné znát adresování buněk. Excel obsahuje mnoho funkcí, které nám usnadní práci s daty. Pokud chceme použít nějakou funkci, pak musíme dodržovat pravidla. Jestliže chceme užít funkci (vlastně vytváříme vzorec za použití jedné nebo více funkcí), pak ji musíme uvést symbolem =. Každá funkce má svůj název a záleží, jaké jazykové prostředí používáme. V českém prostředí má mnoho funkcí český název. Osobně to považuji za matoucí, ale pro mnoho uživatelů může být překlad přínosem. Do funkcí vkládáme argumenty. Podle funkce je potřeba použít dostatečný počet argumentů. Všechny argumenty pak oddělujeme středníkem. Argumentů může být několik a Excel nám poskytuje celkem elegantní nápovědu ke každé funkci i jejímu atributu – dokonce na tak, že nám spustí prohlížeč s detailním popisem i konkrétními příklady.

Ukázka jednoduché nápovědy v průběhu psaní

Pokud bychom klikli levým tlačítkem myši na modře podtržený název funkce, pak nás Excel přesměruje do prohlížeče na adresu s nápovědou k dané funkci.

Ukázka stránky s kompletní nápovědou včetně videonávodu

Zápis funkce

=NÁZEVFUNKCE(ARGUMENT1;ARGUMENT2;…;ARGUMENTN)

Ukažme si konkrétní a užitečný příklad a to na jedné z nejpoužívanějších funkcí – součtu hodnot.

Funkce SUMA

Tato funkce nám slouží k součtu hodnot v buňkách. Zápis má tvar SUMA(hodnota1;hodnota2;…;hodnotaN). Pokud máme hodnoty například v jednom sloupci, pak můžeme zapsat zápis mnohem elegantněji. Chceme-li sečíst hodnoty v buňkách A1 až A10, pak nemusíme zapisovat každou zvlášť, ale stačí, když uvedeme počáteční a koncovou buňku mezi které umístíme dvojtečku. Zápis bude tedy vypadat takto: SUMA(A1:A10);

Příklad: Zkusme si sečíst výdaje za měsíc. Hodnoty jsou pouze ilustrativní.