V následujícím článku se zaměříme na relativní a absolutní adresování buněk v prostředí Microsoft Excel. V textu se zabýváme klasickým zápisem, který je méně vhodný při použití VBA.
Jak jistě víme, každá buňka je jednoznačně určena dvěma souřadnicemi – sloupcem a řádkem. Tímto způsobem se odkazujeme na jednotlivé buňky na listu a jsme schopni s nimi elegantně pracovat. Nejčastěji při tvorbě a používání vzorců.
Každý vzorec nebo výpočet uvozujeme symbolem =. Pokud tedy zapíšeme =1+1, pak Excel zobrazí výsledek operace součtu dvou jedniček. Pokud se chceme odkazovat na jinou buňku, pak musíme použít její adresu, např. =A1+1 nám přičte k hodnotě v buňce A1 jedničku.
Často chceme využít kopírování vzorce. V některých případech potřebujeme, aby se odkazy dynamicky měnily. V jiných případech by pro nás bylo vyhovující, kdyby tomu tak nebylo. A v některých je výhodné měnit pouze sloupce nebo řádky. Všechny případy si rozebereme a ukážeme na konkrétních příkladech.
Relativní adresa buňky
Relativní adresa je typ adresy, která se při kopírování vzorce dynamicky mění.
Příklad: Máme tabulku ve které chceme sečíst odpracované hodiny zaměstnanců za dva měsíce. Sestavíme si vzorec pro součet v prvním řádku, tedy =C5+D5. Abychom nemuseli psát součet do každého řádku, pak si jednoduše vzorec nakopírujeme přetažením (zelený čtvereček v pravém dolním rohu buňky). S každým řádkem se nám odkazy změní. V druhém řádku bude vzorec vypadat =C6+D6, ve třetím =C7+D7 atd.
V tomto příkladu jsme potřebovali, aby se odkazy měnily a žádným způsobem jsme do nich nezasahovali.
Chcete ovládat Excel? Podívejte se na naše videa zdarma!
Absolutní adresa buňky
Absolutní adresa je typ adresy, která se při kopírování vzorce nemění. Toho dosáhneme symbolem $, který umístíme do adresy. Uveďme si to na jednoduchém příkladu.
Příklad: Máme tabulku zaměstnanců se základním platem a chceme každému z nich přidat odměnu ve výši 3000 Kč. Sestavíme si vzorec pro součet základního platu a odměny v prvním řádku, tedy =C4+G3. Abychom zafixovali odměnu, pak mějme kursor v zápisu vzorce u buňky G3 a stiskněme klávesu F4. Excel automaticky doplní odkaz na buňku G3 o symboly $ jak u řádku, tak u sloupce. Výsledný vzorec tedy vypadá =C4+$G$3. Nyní můžeme vzorec s klidem zkopírovat do dalších řádků. Změní se nám sloupec u odkazu C4, ale zafixovaná adresa ne. Tedy druhý řádek bude mít vzorec ve tvaru =C5+$G$3, další =C6+$G$3 atd.
V případech, kdy potřebujeme, aby se adresa nějaké buňky ve vzorci neměnila, použijeme absolutní adresování.
Smíšená adresa
Je ty adresy, kde se mění při kopírování pouze jedna souřadnice – tedy buď řádek nebo sloupec. Adresa může být buď:
- řádkově absolutní
- sloupcově absolutní
Příklad: Chceme vytvořit tabulku malé násobilky 1 až 5. Vytvoříme si vzorec do buňky prvního součinu 1*1, který s naším adresováním bude vypadat takto =A2 * B1. V tuto chvíli nemá smysl kopírovat vzorec. Mohli bychom např. zafixovat celou adresu buňky A2 a roztáhnout na celý řádek nebo analogicky zafixovat B1 a roztáhnout na celý sloupec. V naší malé tabulce by to zrovna nevadilo, ale kdybychom měli tabulku o tisíci řádcích a sloupcích, už by z toho byla otrocká práce. Je potřeba se zamyslet, co zafixovat. V prvním řádku budeme chtít mít zafixovaný pouze sloupec, tedy symbol $ umístíme k písmenu A. Vzorec nyní vypadá takto = $A2 * B1. Co se týká odkazu B1, tak nakopak chceme, aby se měnila hodnota řádku. Symbol $ umístíme pouze k číslu 1. Výsledný vzorec vypadá takto: =$A2 * B$1.
Podívejte se na naše video, ve kterém si názorně ukazujeme, jak adresování v Excelu používat. Klikni na obrázek.
== Vaše Zvládnu to ==