Toky informací, které se k nám dostávají s rozšířením internetu, jsou velké. Internet je na informace svobodné místo a může do něj přispívat každý dle svého uvážení. Informace na něm tedy nejsou nijak regulované a to může být nebezpečné. V tomhle článku bychom se rádi věnovali dezinformacím a všemu, co je s tím spojené. V průběhu se budeme odkazovat na různé cizí weby, aby bylo jasné, odkud informace čerpáme a o jaké zdroje se opíráme.
Problematika dezinformací je velmi široká a mohli bychom o ní napsat více než jeden článek nebo naopak napsat jeden velmi dlouhý. To ovšem není naším cílem. Naším cílem je si ukázat, co dezinformace jsou, jak fungují a proč jsou nebezpečné.
Dezinformace
Dezinformace (fake news) je lživá, klamná, falešná informace, která má za cíl ovlivnit úsudek a názor jedince, více osob či celé společnosti, tak aby vyvolala zdání důvěryhodnosti a pravdivosti. Je v antagonistickém postavení k pravdivé zprávě. A člověku, který šíří dezinformace se říká dezinformátor. (zdroj: wikipedia).
Dezinformace se stávajícím problémem dnešní doby. Je totiž prokázáno, že lživé informace mají tendenci se šířit šestkrát rychleji než informace pravdivé (zdroj: dokument Sociální dilema (v orig. Social dilemma)). Tento fakt nahrává dezinformátorům, kteří tak mohou ovlivňovat úsudek jiných. Většinou je cílem získávání vlivu, prosazování politických idejí nebo ekonomický prospěch. Vzpomeňme na volby do poslanecké sněmovny letošního roku, kdy se velmi silnou dezinformační kampaní stala Česká pirátská strana (např. Seznam zprávy – Internet se obrátil proti Pirátům), o které kolovalo mnoho nepravdivých informací (Piráti – hoax). Podle výsledku voleb je vidět, že tato dezinformační kampaň byla úspěšná. Politiku na Zvládnu to zatahovat nechceme, ale chceme pouze poukázat na to, že dezinformace mají velkou sílu a tu jsme mohli vidět právě nedávno.
Čeští elfové
Stejně tak je vedena dezinformační kampaň vůči očkování proti Covid-19. Informace o dezinformacích je možné sledovat na stránce českých elfů – cesti-elfove.cz. Přikládáme odkaz na trendy z prosince 2021 z tohoto serveru – dez-info weby 12/21. A kdo jsou čeští elfové? Je to skupina nadšenců z řad různých profesí, kteří se snaží sledovat dezinformace a bojovat tak proti internetovým trollům. Na svých webových stránkách o sobě uvádějí, cituji:
„Čeští elfové jsou občanským hnutím, které mapuje, analyzuje a aktivně bojuje proti cizím dezinformačním kampaním na českém internetu. Volnou inspiraci našli v podobném hnutí Elfů z pobaltských republik, kteří už léta bojují proti ruským hybridním a dezinformačním operacím“.
Jak vůbec proti takovým dezinformačním kampaním bojovat? Vyvracet každé vyjádření, které se objeví? I to je těžké. Mnoho lidí uvěří dezinformacím a snahu vyvrátit chápou pouze jako lež, protože ta pravá pravda je skryta v té dezinformaci. Čím to je způsobené?
Problém dezinformačních kampaní nemusí být jen na národní úrovni, ale i té mezinárodní. Proto ministerstvo vnitra České republiky vydalo Příručku pro boj s dezinformacemi. Často se do těchto kapmaní zapojují cizí státy. Už v definici českých elfů jste se mohli dočíst, že si vzali inspiraci z pobaltských republik, které čelí silné dezinformační kampani ze strany Ruska. O ruských trollích farmách se můžeme dočíst třeba na wikipedii – Ruské trollí farmy. Článek se opírá o 13 různých zdrojů (aktuálně při sepisování článku). Tím nechceme označit pouze Rusko, ale to je trollími farmami nejznámější.
Jessika Aro
V tomto článku bychom rádi věnovali i odstavec Jessice Aro. Jedná se o finskou investigativní novinářku, které je expertkou na ruskou dezinformační válku. Napsala knížku Putinovi trollové, ve které popisuje fungování petrohradské trollí farmy. Sepsání této knížky přineslo svou daň. Po jejím vydání přišla velmi tvrdá pomsta ze strany trollů. Stala se obětí silné dezinformační kampaně vedené proti její osobě. Trollové díky vytrvalému kyberstalkingu pronikli do jejího soukromí, upravovali její fotografie do dehonestujících podob, šířili o ni lži nebo jí vyhrožovaly smrtí. Těmto dezinformacím uvěřili i někteřé její přátelé. Pokud se chcete dočíst více o jejím příběhu, přikládáme další odkazy:
Právní okénko
Můžeme vědomě šířit dezinformace bez nějakého postihu? Kdepak, v České republice se jedná o trestný čin. Šíření poplašné zprávy je v České republice od roku 2009 trestný čin podle § 357 trestního zákoníku, jehož se dopustí pachatel, který úmyslně způsobí „nebezpečí vážného znepokojení alespoň části obyvatelstva nějakého místa tím, že rozšiřuje poplašnou zprávu, která je nepravdivá“. Trest je stanoven do pěti let odnětí svobody. Pokud je čin spáchán v době ohrožení státu nebo válečného stavu, je maximální výše trestu až osm let odnětí svobody. Podobná skutková podstata byla obsažena i v předchozím trestním zákoně a je obsažena i v právních řádech mnoha dalších států (zdroj: wikipedia).
Samotný pojem dezinformace nebo propaganda ovšem naše legislativa nezná. Ministerstvo vnitra České republiky na svém webu uvádí:
Česká legislativa nezná pojem „dezinformace“, ani „propaganda“, tudíž ani v českém trestním právu není definována skutková podstata trestného činu „dezinformace“ či „propagandy“. Tato jednání jsou trestná, pouze pokud by k nim došlo v rámci jednání, které by naplnilo např. § 181 Poškození cizích práv, § 184 Pomluva, § 345 Křivé obvinění, § 355 Hanobení národa, rasy, etnické nebo jiné skupiny osob, § 356 Podněcování k nenávisti vůči skupině osob nebo k omezování jejich práv a svobod, § 357 Šíření poplašné zprávy, § 365 Schvalování trestného činu, § 364 Podněcování k trestnému činu, nebo § 404 projev sympatií k hnutí směřujícímu k potlačení práv a svobod člověka podle zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku
Hoax
Z angličtiny hoax můžeme přeložit jako: falešnou zprávu, mystifikaci, novinářskou kachnu, podvod, poplašnou zprávu, výmysl, žert, kanadský žertík. V počítačovém světě slovem HOAX nejčastěji označuje poplašnou zprávu, která varuje před neexistujícím nebezpečným virem. (zdroj: hoax.cz)
Na této stránce je možné nalézt několik nejznámějších hoaxů a pokud si nejsme jisti, jestli zpráva, kterou jsme dostali, je hoaxem, pak doporučujeme se podívat právě do této databáze. Abyste nemuseli nic hledat, přikládáme odkaz – hoax.cz – databáze. K jednotlivým hoaxům nalezneme vyjádření odborníků nebo zainteresovaných osob, kterých se tato informace týká. Uvádíme screenshot jako ukázku:
 |
| Z hoaxu 32 centů pro nemocné dítě |
Jak rozpoznat důvěryhodnost informací na internetu?
To je velmi těžké. Pokud bychom měli jedno centrální místo, kde budou pouze „pravdivé informace“, pak by o pravdivosti informací musel někdo rozhodovat. A to už nemusí splňovat svůj účel. Proto je velmi těžké rozeznat, co je pravdivé, zkreslené nebo lživé. I tak ale nejsme úplně bezbranní, jen to není jednoduché.
Tip č. 1 – pozor na zprávy vyzývající k rychlému rozeslání
Pokud obdržíme zprávu, která nás vyzývá k rychlému rozeslání, šíření (rychle než to smažou), pak bychom měli být ve střehu a rozhodně ji hned neposílat dál. Nejprve bychom se měli zamyslet nad pravdivostí, případně využít tipu č. 2.
Tip č. 2 – ověření informace z více zdrojů
Zprávu bychom měli ověřit z více zdrojů. Pokud se zdroje shodují, je pravděpodobné, že se jedná o zprávu, která je validní. Ale 100% to být nemusí. V ČR existuje několik serverů, které jsou označeny za dezinformační a je možné, že k této shodě může dojít. Na závěr uvedeme odkaz na seznam dezinformačních webů a také na weby, které se zabývají vyvracením fake news.
Tip č. 3 – analýza zdroje informace
Pokud čerpáme informace z webové stránky, podívejme se, kdo je jejím vlastníkem, kdo je autorem článků. V těchto případech je důležité hledat na jiných webových stránkách informace o obsahu článku, který čteme, o autorovi. Důležité je také datum vydání článku. Článek nemusí být nutně lživý k datu, ve které vyšel, ale aktuálně už nemusí být pravdivý.
Tip č. 4 – používat selský rozum
Tento tip tak nějak souvisí s těmi předešlými. Pokud všemu bezmezně věříme na „první dobrou“, pak se staneme obětí šíření dezinformací dál. Tuto problematiku můžeme vidět u starších lidí, kteří nemají zkušenosti s internetem a když dostanou email od kamaráda, pak ho považují za pravdivý. Je nutné také podotknout, že zprávy se tváří velmi profesionálně, jsou propracované a proto působí dobrým dojmem. Kritické myšlení je na místě u zpráv týkajících se citlivých témat.
Užitečné odkazy
Vyvraceči dezinformací
Demagog.cz (politika)
Snopes.com (zahraniční)
