V tomto článku se podíváme na zoubek barevným modelům. Vysvětlíme si, jak fungují, k čemu jsou dobré a také, jak je používat.
Barevné modely a barva
Barevný model je matematický model, ve kterém na základě vybraných základních složek vytvoříme jiné barvy. Rovnou narazím na známý model, ve kterém jsou základní barvy červená, modrá a zelená. Postupným přidáváním jednotlivých barev pak získáváme barvy jiné.
Jak vlastně vnímá člověk barvy? Pojďme si říci, co je to barva. Barva je z fyzikálního hlediska vlastnost světla. Světlo je jediný typ elektromagnetického záření, které jsme schopni vidět. Vlnové délky odpovídají intervalu 390 nm – 760 nm. A v tomto intervalu se nám nachází všechny barvy. Podívejme se na obrázek:
Výslednou barvu ovlivňuje několik faktorů:
- samotný objekt
- kvalita světla
- stav adaptace zrakového aparátu
- znalost vnímaného předmětu
Mohli bychom si ještě vysvětlovat, jak oko zpracovává barvy a jak je vnímá mozek. Ale o tom tenhle článek není. Pro představu, co je barva by nám to mohlo stačit. Pojďme se vrhnout na konkrétní barevné modely.
Barevný model RGB
Základní barvy v tomto modelu jsou červená-zelená-modrá (z angl. Red Green Blue). Je to additivní způsob míchání barev (=je takový způsob míchání barev, kdy se jednotlivé složky barev sčítají a vytváří světlo větší intenzity. Výsledná intenzita se rovná součtu intenzit jednotlivých složek.)
Můžeme si to také představit jako promítání tří barevných kuželů (výše jmenovaných barev) na plátno. Pokud se nám setkají všechny tři, pak vytvoří barvu bílou. Pokud se nepotkají vůbec, pak samozřejmě černou (při představě světelných kuželů je to logické).
A kde se tento barevný model používá? U monitorů a dataprojektorů.
Zápis barvy
Barvu můžeme zapsat dvojím způsobem, buď pomocí hodnot jednotlivých složek v tomto formátu
rgb(123,100,50)
Každé z uvedených čísel potom odpovídá hodnotě barvy přidané do výsledku. Druhý způsob je potom hexadecimální (=zápis v šestnáctkové soustavě). Barva potom může mít zápis například:
#A134FG
Barevně jsou potom vyznačeny jednotlivé složky barev. Existuje převodník mezi těmito zápisy. Přikládám odkaz na jeden z nich https://supermartas.cz/aplikace/online/prevodnik-barev/.
Barevný model CMYK
Druhý hojně užívaný model je pak CMYK, kde jsou základní barvy azurová-purpurová-žlutá-černá (z angl. Cyan Magenta Yellow blacK). Je založený na subtraktivním míchání barev (=další přidanou barvou se ubírá část původního světla).
Můžeme si to představit tak, že na sebe skládáme barevné filtry. Přes tyto filtry prochází světlo pak méně než bez filtrů. Tedy pokud dáme všechny filtry, barva bude černá. Pokud nebude žádný, tak bílá.
Tento barevný model se používá u tisku. Navíc je zde přidána černá, kvůli úspoře zbylých barev.
Převod mezi modely
Vzhledem k tomu, že oba modely mají opačný přístup v míchání barev, pak se nabízí otázka, jak tiskárna vytiskne obrázek, který nám zobrazí monitor? Musí dojít k převodu mezi barevnými modely. O tento převod se stará ovladač tiskárny a v profesionálním tisku pak RIP (Raster Image Processor).
Barevný model HSV
Tento barevný model nejvíce odpovídá lidskému vnímání barev. Neskládá se ze základních barev, ale z těcho složek:
- Hue – odstín. Převládající barva odražená nebo procházející objektem. Tato vlastnost se měří jako poloha na standardním barevném kole (0° až 360°), který můžeme znát z grafických programů. Obecně se odstín označuje názvem barvy.
- Saturation – sytost barvy, příměs jiné barvy. Někdy též chroma, síla nebo čistota barvy, představuje množství šedi v poměru k odstínu, měří se v procentech od 0 % (šedá) do 100 % (plně sytá barva). Na barevném kole vzrůstá sytost od středu k okrajům. Např. červená s 50 % sytostí bude růžová.
- Value – hodnota jasu, množství bílého světla. Relativní světlost nebo tmavost barvy. Jas vyjadřuje kolik světla barva odráží, dalo by se také říct přidávání černé do základní barvy.
